S postupným úpadkem dolování se výroba dřevěných hraček stávala rozhodujícím řemeslem v Krušných horách, zvláště v německé části.
Tajemstvím úspěchu byl především staletími hornického povolání ukovaný typ člověka: čilý duchem, manuálně zručný, rozhodný, přizpůsobivý, ale také obětavý a houževnatý, plný kreativity.
Zvláštností krušnohorské výroby hraček bylo točení nebo soustružení tzv. profilovaných dřevěných prstenců. Jedinečnost tohoto postupu spočívala v tom, že se pomocí speciálních nástrojů do mokrého prstence ze smrkového dřeva vytvarovaly obrysy určité figury.
Specifickými se stali loutkaři, kteří svou kreativitou vymysleli i oživlá dřeva, tzv. živé marionety, kdy začali vytvářet i loutky na provázcích.
Jsou to vlastně manipulátoři, ti loutkaři. Ovládají shora tenkými provázky loutky tedy marionety. Pro kvalitní pohyb si je vyvážou na hlavičce, nožičkách, rukou, zádech a zadečku.
I tyto marionety se ovládají shora, jen se jim vyvazují pouze ručičky. A i když bychom čekali, že to pak budou jen nudné pohyby či kreace bez nápadu, není tomu tak.