Toulání po východním Krušnohoří

Pokud chceme trochu více poznat na kole východní část Krušných hor, jak na české, tak německé straně je ideálním středobodem Moldava.

Sice smutná vesnička, ale úžasně vložena do zdejší horské krajiny. Tedy ta Dolní Moldava, Horní Moldava je správním centrem obce ležící na česko-saské hranici. Ale stále žije, už jen díky tomu, že jsou zde funkční hospody. Úžasná hospůdka je v údolí Muldy, vlastně jen pár metrů od míst, kde právě pramení stejnojmenná říčka. Není problém si zde zajistit i útulné ubytování. / ubytování v pensionu Mulda /Moldava 153, tel. 777 135 252 dvorakjan@tiscali.cz /. Dalším ubytováním turistického typu může být Moldavská Šatlava s příjemnými majiteli.

Přes prázdniny je možné se dopravit Moldavským vláčkem z Mostu, jezdí i ve všední dny. V době své největší slávy mělo nádraží na Moldavě jedenáct průběžných a pět manipulačních kolejí, 34 výhybek, skladiště, dvě stavědla, výtopnu, vodárnu, nakládací rampu, složiště, dvě točny a rozlehlou výpravní budovu. Měl zde stanoviště český i německý výpravčí vlaků, sídlil tu celní a pasový úřad obou zemí, nacházela se tu restaurace a pošta. Zbyla jen hospůdka, ale i za tu dík.

Další možností jak si odpustit šlapání do hor je vlakem do Bohosudova a lanovkou na Komáří Vížku, odtud je to po červené na Moldavu pohodových 18 km.

Poznávání Krušných hor není jen o jejich kráse a historii, ale i o poznávání jejich obyvatel. Tu rozesmutní, ale zároveň rozesměje hospodská, když po delší chvíli dorazí obsloužit na venkovní sezení celá rozbrečená s omluvou. „Bože, co se stalo“?, ptám se. Sledovala jakýsi televizní seriál, kde skonal jeden z hlavních hrdinů. Oči při pohledu na ní souznily se smutkem, který prožívala, koutky mých úst již však nabíraly tvar rozesmátého loupáčku. Či povídání s jedním ubytovaným na Šatlavě, který se vracel ze Švédska na Vysočinu. Na kole. Skvělí byli majitelé výše uvedené hospůdky Na Muldě.

Dolní Moldava je původní a nejstarší částí obce. Slouží především k bydlení a k rekreaci. Stojí zde katolický kostel Navštívení Panny Marie. Potok Mulda, pramenící v lesích nad Moldavou, napájí dvě vodní nádrže, umožňující v létě stále oblíbenější přírodní koupání. Dolní část obce je propojena se saským horským střediskem Holzhau pěším hraničním přechodem.

První den byl byl cyklovýlet z Moldavy do Moldavy, avšak celý proběhl po německé části. Odvíjel se zprvu po modré s dvěma výstupy, prvním byl třetí nejvyšší vrchol východního Krušnohoří Kahlberg a rozhledny Geisinberg, která však byla v čase návštěvy uzavřena. A mezi nimi Altenberg se spoustou zajímavostí. Krásnou tečkou byla návštěva vřesoviště Georgenfelder Hochmoor s povalovými chodníčky v lokalitě Cínovec – Zinnwald.

Dalším dnem byla návštěva intimností na české straně. Tou je pro změnu Grunwaldské rašeliniště, pokoukání na téměř vypuštěnou přehradu Fláje, výstup na Puklou skálu, odtud uvidíme výše jmenovanou přehradu. S občerstvením v Českém Jiřetíně U Kominíka a po německé zelené zpět na Moldavu s objevením utajených výhledů na melebnou lyžařskou vesničku Holzhau.

Náplní třetího dne bylo šourání, stačí si obejít v délce 15 km tuto krásnou krajinu v okolí Moldavy. Dříve ves sklářů. Sklářské huti vymizely, vzpomínkou je toliko naučná stezka sklářů. Pokud si ji projdete po planinách, máte pocit, že všude se valí vlny. Kdy jednou zcela odhalí, aby při dalším příboji Moldavu ukryly. Aby při dalším vlnobití zjevila se třeba jen špička kostelíku. Zavzpomínat můžeme při tomto okruhu v místech bývalé obce Grunwalde s památníkem.

Návrat z Moldavy do Chomutova proběhl po vlastní ose, kopíroval cyklostezku č.23 s délkou 60 km.

Připíjím na krásu Krušných hor.