Od Bublavy po Moldavu

Bublava i Moldava zhruba ve stejné nadmořské výšce, zhruba foneticky znějící, v jednom pohoří se nacházející a přesto zcela odlišná místa. Avšak předem chci zdůraznit, že obě krásná. Dva světy jeden kraj.

Jsou to místa která se mi vryla do paměti pro svou báječnost, což je vlastně synonymum krásy .

Bublava obklopená zalesněnými kopci, a ač z Kraslic ještě velké stoupání tak vlastně v údolíčku, z jedné strany Olověný vrch, z té opačné Kamenáč. Všude nádherná zalesněná údolí, pokud si je vychutnáte bez spěchu objevíte spoustu výhledů. Jedno z nejhezčích a nejdivočejších míst Krušných hor.

V létě ideální na pěší túry, cyklistiku. V zimě desítky kilometrů tras na běžky, sjezdové lyžování. Dalo by se říci, že vlastně turistický ráj. Ubytovacích kapacit vyjma Božího Daru, v porovnání s ostatními částmi jasně nejvíc. Krásný kraj.

A pokud vystoupáme na Kamenáč na německé straně, čeká nás pohodová cyklotrasa až do Potůčků, která stále kopíruje hranici po červené turistické. Na té německé části Kamenáče, objevíme i dřevenou rozhlednu, po zaplacení jednoho eurášku můžeme po projití turnikety objevovat úchvatné výhledy. Ale co mne v těchto místech dostalo do kolen je dřevěné občerstvení Aschberg Alm.

Moldava v údolí taktéž ukryta, lesů však zbavená. Zde asi nejvíc nám pronikne do mysli historie Krušných hor a jejich obyvatel. Jak samotná vesnička nám tu nostalgii přináší, tak vzpomínky uchovají se s památníky zmizelých obcí v blízkém okolí – Pastviny, Mackov, Oldříš. Moldava opuštěná, s ubytováním problém jest, mnoho baráčků opuštěných . Avšak nechci se pouště do polemik proč.

Avšak stejně krásný kraj, právě pro tu diametrální odlišnost, pro tu svou nabíjející osamocenost. Opuštěný a dnes nepochopený kraj.

A mezi tím rozmanité Krušné hory mnoha podob, mnoha tváří, stejně jako obě vesničky.

A stejně tak jak jsou různorodé tyto vesničky, nachází se mezi nimi rozličná Krušnohorská krajina. Jsou to už místa více méně známá. Pak si však vytváříme svůj pohled na místa zapomenutá. Hledáme a snažíme se objevit svá tajná místa. Díky dnešní době, kdy snad všechny baví turismus, díky těm chytrým technologiím, je to však stále těžší a těžší.

Nikoho se neptal, jen hledal cesty, cestičky, mnohokrát zabloudil a naučil se pár fint. Když například cestička skončila a nechtělo se mi vracet třeba tři kilometry zpět. Rozhlédl se po lese a i byť na jediném stromě v dáli jeden bílý pruh viděl, že je vyhráno…))

Že cesta má cíl. Tím zároveň netvrdím, že hranice Krušných hor jest od Moldavy po Bublavu))