Národní přírodní rezervace Jezerka

Součástí této rezervace je Skalní okno , Terezina vyhlídka , přehrada Jezeří , Starý Žeberk či Žeberská lípa .

Příkré svahy údolí Vesnického potoka a jižní svah vrchu Jezeří asi 1,5 km jihozápadně od zámku Jezeří a 1,5 km severovýchodně od Vysoké Pece.Katastrální území: Jezeří (správní území Most)

Podhůří u Vysoké Pece

Kundratice u Chomutova

Nadmořská výška: 342—706 m

Výměra: 136 ha

Vyhlášeno: 1969

V rezervaci je chráněn nejpřirozenější a nejzachovalejší smíšený porost na jižních svazích východní části Krušných hor, pokrývající strmé skalnaté svahy Jezeří. Bukové porosty dosahují stáří zhruba 250 let, na vrcholu Jezeří se nachází jedna z nejvýše položených doubrav v České republice.

GEOLOGIE

Strmé svahy severozápadně od krušnohorského zlomového pásma tvoří horniny krušnohorského krystalinika svrchnoproterozoického až spodnopaleozoického stáří, které patří mezi tzv. červené ruly (původně magmatické horniny). Vystupuje zde především hrubozrnná dvojslídná až biotitická okatá a plástevnatá ortorula, pouze do severního okraje území zasahuje poloha kataklastické žuly (reliktního granitu). Mrazovým zvětráváním ruly na příkrých svazích vzniklo množství geomorfologických útvarů (vrcholové skály, mrazové sruby viklany rozsedlinová jeskyně). Nachází se zde i pozůstatky po historické těžbě stříbrné a železné rudy. Čtvrtohorní sedimenty jsou zastoupeny úzkou údolní nivou Vesnického potoka a zejména rozsáhlými akumulacemi balvanité sutě. Půdy jsou ochuzené, mělké až skeletové.

KVĚTENA

Vegetaci Jezerky představují především bučiny a to jak květnaté, tak i bikové. V menší míře se uplatňuje již zmíněná acidofilní doubrava, suťový a roklinový les i maloplošně se vyskytující ostrůvky s porostem borovice lesní, břízy, jeřábu ptačího (reliktní bory) a okrajové smrkové monokultury. V podrostu roste řada chráněných druhů rostlin včetně velmi bohaté populace měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva), udáván je výskyt oměje vlčího (Aconitrum vulparia), okrotice dlouholisté (Cephalantera longifolia), lilie zlatohlávku (Lilium martagon), v okrajových částech a v doubravě byla nalezena i bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a koprník štětinolistý (Meum athamanticum).

ZVÍŘENA

Lokalita je známa početným výskytem obratlovců vázaných na staré bukové porosty. Do současné doby zde byl zaznamenán výskyt 5 druhů obojživelníků, 5 druhů plazů, 63 druhů ptáků a 28 druhů savců. 24 z těchto druhů je uvedeno v seznamech zvláště chráněných živočichů. Z kategorie kriticky ohrožených je to zmije obecná (Vipera berus), silně ohrožené obojživelníky charakterizuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Ze silně ohrožených druhů ptáků zde hnízdí holub doupňák (Columba oenas), krahujec obecný (Accipiter nisus), lejsek malý (Ficedula parva) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Významná je rovněž fauna bezobratlých – v rezervaci byl zaznamenán výskyt 19 především lesních druhů měkkýšů. Pozoruhodná je hrotice obrácená (Balea perversa), trojlaločka pyskatá (Helicodonta obvoluta) a zuboústka sametová (Causa holosericea).

LESNICTVÍ

Na území národní přírodní rezervace vegetačně převládá až 250 let starý hospodářský les bukového pásma výraznými prvky přirozených společenstev (květnaté a bikové bučiny). Na složení stromového patra se podílí kromě buku lesního i javor klen, zřídka jilm horský. Keřové patro chybí, nebo tvoří jen malé ojedinělé skupiny. V horních partiích rezervace jsou holiny po vytěženém smrku znovu zalesněny bukem a smrkem, zčásti samovolně se šířící břízou. Ochranné pásmo leží v dubovém a bukovém vegetačním stupni. Lesní porosty jsou silně zatěžovány imisemi a drsnými klimatickými podmínkami na svazích Krušných hor.

VYUŽITÍ

Rezervace je ovlivněna provozem rozsáhlého lomu Čs. Armády. Lom, ležící asi 50 m od jižní hranice rezervace, tvoří několik desítek metrů hluboký a více než 3 km široký zářez o délce více než 10 km. I když byla v předstihu učiněna příslušná opatření k zajištění stability svahu a vodohospodářských poměrů, a přes trvalý monitoring, který zajišťuje provozovatel lomu, patří tato rezervace k nejohroženějším v ústeckém regionu.

POZNÁMKA

Pozemky v NPR Jezerka patřily k panství Lobkowiczů, kteří na nedalekém ostrohu vystavěli zámek Jezeří. Lesní porosty Jezerky byly již od začátku tohoto století jako ochranný les vyloučeny z běžného obhospodařování. První záznamy o něm pocházejí z počátku 19. století. V rezervaci leží i malá přehrada na Vesnickém (Lesním) potoce, postavená v letech 1902— 1904 bývalým majitelem zámku Jezeří a okolních pozemků. Přehrada leží v nadmořské výšce asi 460 m, její povodí měří 36 km2, maximální zátopová plocha činí 0,65 ha, kapacita nádrže je 30 000 m3. Přehrada je součástí památkově chráněného areálu zámku Jezeří.

Převzato z publikace: Kuncová J. a kol. (1999): Chráněná území ČR – svazek Ústecko. Vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, str. 89