Krušné hory   Krušnohorsky myslet, žít a snít

Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít

02. června 2010 Údolí

Oblasti: | Komentáře: zatím žádný | 1 227 x přečteno

Údolí – Chomutovsko

Něco málo o údolích v německé části Krušných hor.

Nezastavitelná síla tekoucí vody vyhloubila v členitém terénu Krušných hor na Chomutovsku celou řadu údolí. Některá nejsou ničím zvláštní, jiná zase uchvacují své návštěvníky nezapomenutelnými pohledy na přírodní scenérie.

Načetínské údolí

A protože naši předci dovedli důmyslně využívat předností vodních toků různými způsoby ve svůj prospěch, je většina z těchto údolí spjata tak či onak i s historií zdejší krajiny.
Na příkrých svazích či kopcích údolí můžeme najít zříceniny středověkých hradů Perštejna, Hasištejna (na Prunéřovském potoku), Nanštejna (na Bílině) nebo Nového Žeberka u Pyšné (na Kundratickém potoku) založených na místech, kde strmá poloha a proudící voda pomáhaly zlepšovat obranné schopnosti panských sídel.

Především však byla energie vodních toků využívána k tomu, aby ulehčovala těžkou a namáhavou mechanickou práci. Vodní kola poháněla nejčastěji mlýny (na počátku druhé poloviny devatenáctého století jich bylo v našem regionu přes sto osmdesát (92 vodních mlýnů na Chomutovsku, 65 na Kadaňsku a 24 na Vejprtsku), ale i železářské hamry, dmýchací měchy vysokých pecí (jako například v Kovářské či v Sorgentalu u Černého Potoka) nebo papírny (třeba v Březenci či v Jirkově). Obzvláště vhodné pro stavbu takových zařízení byly soutoky dvou vodních toků.

Nad jedním takovým soutokem byl založen již zmíněný hrad Perštejn, příhodná poloha tohoto místa ale nalezla plné uplatnění až po třicetileté válce, kdy byly v pernštejnském údolí postaveny vysoká pec, několik železářských hamrů a dvě papírny. Právě Perštejn také navýsost jasně dokládá skutečnost, že užitečnost krušnohorských vodních toků a přírodní krásy jejich údolí tvoří dvě strany jedné mince, protože když se v něm ve třetí čtvrtině devatenáctého století přestalo tavit železo, stal se velmi rychle proslulým letoviskem.

Opakem živoucího a prosperujícího perštejnského soutoku je místo nedaleko Brandova na česko-německých hranicích, kde se stékají Načetínský a Telčský potok. Ani ono nezůstalo nevyužito a v osmdesátých letech osmnáctého století zde hrabě Jindřich z Rottenhanu nechal postavit hutní komplex s vysokou pecí pojmenovaný po své dceři Gabriele. Odlehlá horská osada sice přežila konec krušnohorského železářství, po roce 1945 se ale Gabrielina huť zcela vylidnila a následně byly zbořeny i pozůstatky hutních staveb.

Rostoucí počet obyvatel ve městech a spotřeba vody vedly k tomu, že se od konce devatenáctého století horská údolí stala vyhledávanými místy pro stavby přehradních nádrží na pitnou vodu. První z nich byla přehrada císaře Františka Josefa I. v údolí potoka Kamenička dokončená v roce 1904. Její hráz údolí zcela neuzavřela, takže je přístupno i dnes. Také přehrada na Křimovském potoce (stavěná v padesátých letech) i Přísečnická přehrada umožňují volný průchod kolem svých vodních hladin. Špatně v tomto ohledu dopadlo jen Telšské údolí u Jirkova, které je dostupné přes sypanou hráz tamní přehrady jen s obtížemi.

text: Petr RAK – Nástup

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Co by Vás mohlo zajímat




© 2019 Krušné hory Krušnohorsky myslet, žít a snít. Kontakt: krusnohorsky@krusnohorsky.cz