Hrad Scharfenstein

Vzdušnou čarou nějakých 27km od Kalku najdeme tento hrad.
V okolí se nachází hrady Wildeck , Wolkenstein a Lauterstein .

Hrad Scharfenstein se rozkládá na skále vysoko nad údolím řeky Zschopau a již od svého založení plnil strážní a ochrannou funkci nad stříbrnými a cínovými doly.

Jeho vznik lze datovat do pol. 13. stol., stavitelem byl tehdy patrně rod von Waldenburg. Tento hrad patřil mezi tzv. Rytířské, což tehdy představovalo sice samostatné, nicméně chudší sídlo nejen vybavením, ale i počtem budov a jednoduchým opevněním. Nad renesančním portálem se nachází erb rodu pánů von Einsiedel.

První písemná zmínka o hradu, uvedená v lenní knize Bedřicha „Přísného“ (Friedrich Strengen), pochází z r. 1349. Po své smrti jej Anarg von Waldenburg r. 1386 předává jako dědictví své manželce a stává se tak vdovským sídlem. R. 1437 je hrad zastaven rytíři Wolfu von Wolfersdorf. V r. 1439 se stává na 6 let majetkem mincmistra z města Freiberg – Libora Senftleben.

R. 1445 vzniká kurfiřtský úřad na panství Scharfenstein, zahrnující i hornická města Ehrenfriedersdorf, Geyer a Thum. R. 1492 přechází hrad, společně s okolními obcemi Griessbach, Grünau, Grossolbersdorf, Hohndorf a Hopfgarten, do majetku rodu von Einsiedel a až do r. 1931 se stává na dlouhá staletí jejich hlavním rodovým sídlem.

V pol. 16. stol. dochází za Jindřicha Abrahama von Einsiedel k rozsáhlé přestavbě areálu. V r. 1632 byl hrad dobyt vojsky vévody Bernarda von Weimar, hned rok poté byl opět dobyt a zcela vydrancován švédskými vojsky. Známý zbojník Karel Stülpner, alias „Syn lesů“, oblehl koncem r. 1795 hrad a tehdejší majitele tím značně vyděsil. Posledním členem rodu Einsiedel z linie Scharfenstein byl Jindřich Karel Teodor Kurt, který hrad v r. 1919 prodává hraběti Hauboldu Alexandru von Einsiedel z linie Reibersdorf.

V r. 1931 opouští hrabě své zdejší majetky a panství získává lékárník Bedřich Eulitz. Přestože byl na konci války bombardován spojeneckými vojsky, nebyl vůbec poškozen. Po r. 1945 byl hrad využíván pro nejrůznější účely: ubytovna, hornická škola, stranická škola SED, dětský domov, domov mládeže a mládežnická dílna. R. 1993 se hrad stává majetkem Svobodné země Sasko a dnes je zde expozice tradičního lidového umění Krušnohoří.

Z doby výstavby pochází dodnes stojící válcový bergfrit kruhového půdorysu o průměru 7,8 m, ze sílou zdí 3 m a výškou 17 m. Lze si jej prohlédnout i zevnitř a z jeho ochozu je pěkný výhled do celého údolí. Kromě toho se ještě z této první fáze výstavby do dnešní doby zachovaly zbytky paláce. Obě tyto stavby – bergfrit a palác – byly společně s obvodovou hradbou jedinými částmi původní hradní dispozice. Nepravidelná, polygonální, několikrát lomená obvodová hradba vymezuje jádro o rozměrech 50 x 53 m.

Jižní obytné křídlo je vystavěno ještě v gotickém slohu, zatímco severní pochází již z doby renesance. Východní štít střechy je vyzdoben pásovým žebrováním a okna mají ostění se „záclonovým“ (drapériovým) vzorem.
Po ničivém požáru v r. 1921, který zničil celé obytné křídlo, společenskou budovu a část křídla s kostelem, následovala celková obnova hradu podle starých plánů za účasti architekta Bodo Ebhardta, trvající až do r.1923.

Domovské stránky / v češtině / hradu Scharfenstein

Čerpáno z www.aspida.cz