Přísečnická přehrada se včlenila do krajiny tak, jako by tu byla vždycky.
Přísečnické údolí však bylo po staletí
naplněno lidským životem a ruchem, plány a prací, láskou a starostmi,
utrpením a oslavami, vírou a umíráním.
Tady, kde více než 20 metrů hluboké jezero dnes slouží jako zdroj pitné
vody pro lidi v Poohří, stálo kdysi
SVOBODNÉ HORNÍ MĚSTO PŘÍSEČNICE
Prvním písemným dokladem je listina krále Jana Lucemburského z roku 1335.
Město bylo známé svou hornickou a hudební historií. Až do odsunu německých
obyvatel v roce 1946 zde bydlelo se sousedními obcemi Rusová a Dolina asi
5500 lidí. Poté město stále více chátralo a mnohé domy byly zbořeny.
Mezníky z dějin města.
1200 | začátek osidlování |
1340 | nálezy stříbra na hoře Kremsiger, kde se údajně těží stříbrné mince |
1533 | stříbrná horečka, za hrabat Šliků město vzkvétá |
1546 | povýšeno na „královské město“ |
1617 | stává se „svobodným horním městem“ |
1641 | bitva u Přísečnice za třicetileté války |
1780 | cestování s hudbou začíná |
1811 | velký požár: 307 domů hoří, 11 mrtvých |
1882 | založena hudební škola |
1906 | Přísečnice okresním městem |
1918 | začlenění do ČSR |
1938 | připojení k Německé říši |
1946 | odsun německých obyvatel |
1971-72 | stavba 50m vysoké přehradní hráze |
1973-74 | odstřel všech budov ve městě |