Hraběcí skála na Komářím vrchu

Krušné hory nabízejí nespočet výletů krásnou, bez známky civilizace zasaženou přírodou. Například v jejich západní části v Karlovarském kraji si můžete z Nové Vsi na Kraslicku udělat příjemnou procházku na Hraběcí skálu. S trochou odvahy si i bez horolezeckého vybavení můžete troufnout až na její vrchol. Za první republiky totiž nadšenci z místního okrašlovacího spolku do skály vytesali několik pomocných schůdků.

Hraběcí skála leží ve výšce téměř 950 metrů nad mořem na Komářím vrchu. Vydat se tam můžeme buď po zelené ze Stříbrné, či po žluté z Kraslic, kde v bývalé Nové Vsi ji střídá právě zelená. Už cestou tam, z kdysi hojně obydlené Nové Vsi, kdy v roce 1900 zde žilo 410 obyvatel v 60 domech dnes zůstalo jen pár rekreačních chalup a chat, budete doslova zakopávat o žulu všech možných tvarů a zrnitostí. Jedná se o různé podoby karlovarské hrubozrnné žuly.

Značená cesta vede chvílemi strmě do kopce, takže pokud bude naším společníkem kolo musíme jej vzít do teplých, nebo šikovně ukrýt ve zdejších hlubokých hvozdech a nezapomenout, kde jej ukryli.

Osmimetrový skalní blok zvaný Hraběcí skála je pěknou ukázkou vzniku Země a pro geology doslova učebnicí. Jednotlivé vrstvy skály ukazují doby ledové ve čtvrtohorách, kdy skálu obrušovaly větrem hnané písky a štěrky. Stáří skály se odhaduje na neuvěřitelných 330 milionů let.

Ze všeho nejvíc připomínají skalní bloky Hraběcí skály mleté maso na hamburgery nebo na sebe naskládané naducané peřiny. A proč se skále říká Hraběcí? Možná je to proto, že v nedalekých Jindřichovicích sídlil slavný šlechtický rod Šliků, později Nosticů. Rozsáhlá území včetně skály patřila tedy hrabatům. A právě tak mohl vzniknout název Hraběcí.

Na Hraběcí skálu se dá dokonce i vyšplhat, pokud nemáte strach z výšek. A dokonce nepotřebujete ani žádné speciální vybavení. Za první republiky vytesali nadšenci z okrašlovacího spolku z nedalekých Kraslic do skály z její východní strany malé prohlubně – jakési schůdky, které zájemcům o výstup slouží dodnes.

Z horní plošiny je hezký výhled směrem na Bublavu a Stříbrnou a dál na kopce, které oddělují Čechy od německého Saska. A k tomu široko daleko se táhnoucí nekonečné lesy. To dělá z Hraběcí skály místo pro nabrání životní energie a relaxaci.

Tři sta metrů severovýchodně od Hraběcí skály najdeme další zajímavost na Komářím vrchu – jsou to kamenná pole. Obdobná kamenná pole můžeme nalézt také nad Jáchymovem – Vyhlídka Hadí hora či v německé části Krušných nad Altenbergem – Balvanové sutě u Kahlebergu.

Vznikají skoro výhradně na svazích silnou erozí hodně tvrdého materiálu, většinou destrukcí mrazem. Z důvodu nedostatku jemného materiálu a kvůli teplu a suchu jsou balvanové sutě zcela zvláštním životním prostorem pro zvířata a rostliny. Dobrým odvzdušněním hald se tvoří zvláštní mikroklima, které na horním konci haldy vypouští v zimě teplý vzduch.