Židovský hřbitov nad Hroznětínem

Nad Hroznětínem narazíme na toto magické místo – starý židovský hřbitov.

Na svažnatém břehu říčky Bystřice spadajícího ze svahu Rozhledu, byl prokazatelně před rokem 1618 založen takzvaný nový židovský hřbitov. Touto doložitelnou datací je zdejší hřbitov jedním z nejstarších v Čechách. Dnes již není jisté, jestli šlo opravdu o nové místo nebo o rozšíření stávajícího ještě staršího hřbitova, v každém případě reflektovalo na potřebu většího prostoru pro pohřbívání po přistěhovalecké židovské vlně z roku 1606.

Navíc bylo jeho nepříliš vhodné velmi svažité místo ukázkou nedůstojného postaveni židů v tehdejší společnosti. Jeho současná podoba je však silně poznamenána nejen řáděním německého obyvatelstva po záboru Sudet v roce 1938, ale i stavební činnosti v okolí v dobách socialismu, které pohříchu řada kamenných náhrobků padla za oběť. Stejně tak původní barokní brána, která přečkala i hrůzy 2. světové války, nevydržela jeden z nájezdů nenechavců v dobách,rozvinutého socialismu“ a v současné době je součásti oplocení nedalekého stavení.

Ještě poměrně idylický stav hřbitova na počátku třicátých let dvacátého století nadšeně opěvoval například profesor Eugen Linke, konzervátor Státního ústavu památkové péče, výtvarník a kurátor. Ve své stati profesor Linke mimo jiné napsal: „… Vstoupíme-li do brány, vstupujeme do nejstarší části hřbitova. Náhrobní desky většinou ze žuly stojí v různé velikosti a po těch ojedinělých po několika krocích stojí hustě vedle sebe vpravo i vlevo od cesty, která vede středem hřbitova. Převažují tu dva tvary náhrobních kamenů: Jednak zakončené nahoře, většinou s lištou na okraji, s plochou nebo polokruhovou a do špice se sbíhající římsou různé síly ve stylu gotických vimperků a druhak s dvěma sloupy s koulemi na vrcholu rámujícími nápisovou plochu. Bez tektonické souvislosti se o koule opírají dvě barokní voluty, které nesou nahoru vydutou římsu. Mezi nimi je plocha, vyplněná reliéfně vytvořenou barokní konvici, označením příslušnosti zemřelého k rodině Lówy…“

Přestože se prof. Linke mýlil v určení nejstarší části hřbitova, kterou je bezesporu dolní část souběžná s tokem Bystřice, jeho zaujaté líčení jasně prozrazuje, za jaký skvost byl zdejší hřbitov tehdy považován.

Velká část náhrobků se nachází v zadní části a v místech, kde se terén ostře svažuje k říčce Bystřici. Přední a vyvýšená část je téměř holá. Nejstaršl náhrobky pocházejí z druhé poloviny 17. století. Celkem zde najdeme na tři stovky náhrobků. Bohužel je dnešní stav hřbitova důkazem nesmyslnosti historických události 20. století. Budiž nám tento němý svědek hrůz minulých varováním i poučením do budoucnosti…