Řeky, jezera a přehrady

Česká strana Krušných hor je z větší části odvodňována k jihu, do Ohře a Bíliny.

Ohře pramení v německé části Smrčin, na svazích Schneebergu u Weissenstadtu v nadmořské výšce 752 m. Je zároveň třetí nejdelší českou řekou s délkou 300km.

Jak český, tak i starší germánský název Eger, je odvozený od původního keltského pojmenování řeky Agara, označujícího podle jedněch bystrou a rychlou řeku, podle jiných znamená Ogra – Agara „lososí řeka“.

To by potvrzovala skutečnost, že ve středověku patřila Ohře mezi nejrybnatější české řeky a proslulá byla právě množstvím lovených lososů.

Z větších toků, sbírajících vody z rašelinišť vrcholové části a ze svahů pohoří, zde pramení Svatava s Rotavou, Rolava, Bystřice, poblíž Hory Svatého Šebestiána pramení Chomutovka.

Více o prameni Chomutovky se můžeme dočíst v článku K prameni Chomutovky.

Na svazích severně od Jirkova, poblíž Kamenné hůrky v nadm. výšce 785m.n.m. řeka Bílina.

Tato řeka má bohužel jeden primát, je to nejšpinavější česká řeka.
Na horním toku, nad vodárenskou nádrží Jirkov, ještě voda splňuje přísné požadavky na kvalitu pitné vody pro kojence.

Více o řece Bílině se můžeme dočíst v článku Řeka Bílina, řeka s jedním neslavným primátem.

Avšak po 81 kilometrech své cesty krajinou a městy se ovšem řeka dokonale promění. Těsně před tím, než se v Ústí vlije do Labe, už ve vodě objevíte rtuť, arzen, organické látky a další škodliviny.
Z pětistupňové škály, kterou se hodnotí kvalita řeky, patří větší část Bíliny do nejhorší kategorie pět – velmi silně znečištěná řeka.

Nejvýchodnější část Krušných hor odvodňuje Jílovský potok, ústící v Děčíně do Labe.

Severozápadní svahy Krušných hor jsou odvodňovány do Německa. Jde o úzký, nepravidelný, místy přerušovaný pruh území, povodí Blatenského potoka, Polavy, Černého a Načetínského potoka, Muldy a Flájského potoka.
Díky nadmořské výšce, nadprůměrným srážkám, značné zalesněnosti a velmi malému hospodářskému využití, včetně řídkého osídlení, jsou Krušné hory přínosem pro vodní hospodářství a skýtají vodu velmi dobré kvality. Nevýhodou ovšem je značně omezená prostorová možnost zužitkování tohoto bohatství vybudováním nádrží jako jsou Fláje či Přísečnická přehrada.

V Krušných horách najdeme i rybníky. Za zmínku stojí Mrtvý rybník mezi Abertamy a Božím Darem, Starý a Nový rybník u Výsluní a stejnojmenné rybníky mezi Horou Svatého Šebestiána a Kalkem, malý a velký Radní severně od Dlouhé Louky. Podstatně známější jsou vodárenské nádrže na svazích Krušných hor s odtokem na českou stranu (Křímov, Kamenička, Jirkov, Jezeří, Janov) i do Německa (Přísečnice, Fláje). Jde vesměs o vodárenské jednoúčelové nádrže, pouze u posledních dvou jsou i malé vodní hydroelektrárny.