Příroda Sokolovska

Okres Sokolov leží v hornatém území severozápadních Čech, kde sousedí se SRN, na východě s okresem Karlovy Vary a na jihu s okresem Cheb. Nejsevernějším bodem je místo v lese ve svahu 2km severovýchodně od Jeřábího vrchu (964m.n.m), nejjižnější bod leží v údolí Praženského potoka půl km jihozápadně od železniční zastávky Louka u Mariánských Lázní.

Území je převážně hornaté, jen střední, cca 1/3 leží v Sokolovské pánvi. Na severu se zdvíhají Krušné hory – Počátecký vrch (810), Jelen (959), Zadní Ostružník (948) a Jeřábí vrch (964). Nejvyšší horou okresu je Špičák (990). V údolí Ohře leží mezi Loktem a Doubím nejníže položená míst okresu (kolem 380m). Na jih od Sokolovské pánve se zdvíhá Slavkovský Les. Celé území náleží ke krušnohorské soustavě České vysočiny.

Průměrné roční teploty se pohybují v nižších polohách mezi 6-7°C, v horských oblastech kolem 5°C. Absolutní teplotní maxima v okolí Sokolova vystoupila na 35 °C, minima poklesla na -26°C.

Okres Sokolov náleží do povodí Ohře, která svými přítoky (zprava Velká Libava, Lobezský potok, Komáří potok, zleva Libocký potok a říčka Svatava s levostrannou Rotavou) odvodňuje celý okres.

V nejvyšších polohách Krušných hor, v oblasti Přebuze se dodnes zachoval komplex rozsáhlých vrchovišť hercynského typu lemovaných podmáčenými smrčinami. K jeho ochraně je připravováno vyhlášení NPR Rašeliniště Rolavy, dnes jsou chráněna pouze dvě z vrchovišť v NPR Velké Jeřábí jezero a v NPR Velký močál. Vrchoviště v západních Krušných horách nejsou až na výjimky porušena těžbou.

Lesy okresu Sokolov jsou součástí lesních oblastí Krušné hory, Chebská a Sokolovská pánev a Karlovarská vrchovina. Lesnatost okresu je 49%, což značně převyšuje republikový průměr.
Jehličnaté porosty dnes zaujímají 87% plochy , z toho smrk 75%, borovice 9% a modřín 2%.

Od 14. století ovlivňovalo krajinu využívání rud. Na mnoha místech vznikaly hornické osady a města, v jejichž blízkosti se dobývaly rudy barevných kovů (cín, olovo, stříbro, měď a někde i zlato). Rudy se těžily v oblasti Krušných hor (Kraslice, Oloví) a Slavkovského Lesa (Horní Slavkov, Krásno). Největšího rozkvětu dosáhlo rudní hornictví v 16. století na panství rodu Šliků.

Přelom přinesla třicetiletá válka, v jejím průběhu bylo vypálena a zničena řada měst , včetně Falknova (dnešní Sokolov). V 18. století vznikaly první manufaktury zvláště na textilní a chemickou výrobu.
Po vynálezu parního stroje se začalo ve větším těžit hnědé uhlí. Velkému rozvoji těžby navíc napomohlo zahájení provozu železniční tratě Cheb – Chomutov – Praha

Po druhé světové válce bylo na Sokolovsku 39 hlubinných dolů a 15 malolomů. Hlubinné doly byly postupně zavírány a většina uhlí se těžila v povrchových lomech. Důsledkem toho byly podstatné změny v reliéfu krajiny. Nasypáním vnějších výsypek, z nichž nejrozsáhlejších je Podkrušnohorská výsypka, došlo ke zvýšení úrovně terénu. Naproti tomu v lomech zůstanou dna lomů v podstatně nižší úrovni,což povede po ukončení těžby k jejich zatopení.
Ukončení těžby v Sokolovské pánvi s očekává mezi léty 2020 a 2030.

NPR Velké Jeřábí jezero
NPR Velký močál
NPR Kladské rašeliny – Slavkovský les
NPR Pluhův bor – Slavkovslý les
CHKO Slavkovský Les
PP Kamenný hřib
PP Přebuzské vřesoviště
PP Rašeliniště Haar
PP Rotava
PP Studenec
PP Údolí Ohře
PR V rašelinách
PP Vysoký kámen
PP Dominova skalka – Slavkovslý les
PP Moučné pytle – Slavkovslý les
PR Údolí Teplé – Slavkovslý les
PP Leopoldovy Hamry
PP Přebuz