Český Jiřetín, proč jej navštívit ?

Český Jiřetín je horská příhraniční obec nad Flájským potokem . Skládá se z částí Český Jiřetín, Horní Ves a Fláje.

Dnes je vyhledávaným horským střediskem, nabízejícím svým návštěvníkům po celý rok řadu zajímavostí a služeb. V zimě si zde na své přijdou i milovníci zimních sportů, jimž zdejší lyžařské středisko nabízí 3 sjezdovky a 3 vleky, které jsou v provozu i ve všední dny. Běžkaři se pak mohou ze střediska napojit na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu.

V posledních letech v obci zvýšil hraniční přechod do sousedního Německa i větší podnikatelské aktivity – v centru obce je stánková tržnice. Hraniční přechod do německého Deutschgeorgenthalu je hned za tržnicí. Z Německa zasahuje do Českého Jiřetína přehrada Rauschenbach.Trocha z historie

Český Jiřetín byl založen roku 1592 jako dřevorubecká osada. Jeho prvním majitelem byl Jiří z Lobkovic – od něj byl pravděpodobně odvozen také původní název obce. Dosti podstatným zdrojem obživy místních obyvatel se později stalo např. plavení dřeva po Flájském kanále, vybudovaném již v roce 1535 (podle jiných údajů v letech 1624-29). Tento kanál začínal u malé lovecké chatky za obcí Fláje a přes Český Jiřetín pokračoval do saské obce Clausnitz, ústil do Freibergské Muldy. Nedaleko Freibergu se pak splavované dřevo spalovalo na dřevěné uhlí. Větší část roku voda kanálem netekla, plavilo se jen za vysokého stavu vody a plavení trvalo jen 8-14 dní. Dalšími činnost, která skýtala obživu zdejším obyvatelům, byla také výroba dřevěných hraček a suvenýrů.

A co nás čeká při návštěvě obce a jeho blízkého okolí?

Kostel svatého Jana Křtitele Do Českého Jiřetína byl přemístěn z obce Fláje v roce 1969, a to v souvislosti se stavbou přehrady. Původní základy kostela nadále stojí na svém místě a nebývají zatopeny vodou.

Patří mezi nejhodnotnější celodřevěné lidové sakrální památky v naší republice. Roubená stavba sloužila původně protestantům. Teprve po rekatolizaci českých zemí, která se Flájí dotkla relativně pozdě (1667-70) byl kostel vysvěcen jako místo pro bohoslužby římského obřadu.

Flájská přehrada
Asi 4 km jihovýchodně od obce se při silnici do Klín a dále do Litvínova nachází vodní nádrž Fláje , vybudována na přelomu 50. a 60. let 20. století, která zásobuje pitnou vodou mosteckou a teplickou část pánevní oblasti. Právě ze zatopené obce Fláje byl přesunut unikátní dřevěný kostel sv. Jana Křtitele do Českého Jiřetína.

Zámeček Lichtenwald

Mezi Českým Jiřetínem a Klíny na vrcholu kopce Bradáčov (876 m) se nachází dřevěný lovecký zámeček s názvem Zámeček nebo též Lichtenwald.
Tento jednoduchý lovecký zámeček nechal v letech 1761 až 1767 vystavět majitel valdštejnského panství Horní Litvínov Emanuel Filibert z Valdštejna. Zámeček sloužil vrchnosti při lovu tetřevů, jelenů a jiné zvěře v okolních lesích. Později se stal myslivnou a loveckou chatou – a podobnému účelu slouží dodnes.
Zámeček je veřejnosti nepřístupný, pouze vně areálu je postaven turistický přístřešek.

Flájská obora

Součástí zámečku byla i rovněž obora určená k chovu jelení zvěře. Leží jižně od silnice Klíny – Fláje mezi Šumenským údolím a východní hranicí bývalého okresu Most.

První přesnější písemné záznamy pocházejí z roku 1848, kdy rozloha obory dosahovala 3760 ha a čítala celkem 650 ks jelení zvěře krušnohorského původu doplněné dovezenými jeleny wapiti. Rozloha obory i počet zvěře se stále měnil.

Poslední změna výměry nastala v letech 1988-1990, kdy bylo znovu rekonstruováno oplocení a rozloha je dnešních 1980 ha.

V současnosti Flájskou oboru spravují Lesy České republiky, lesní správa Litvínov. Je využívána ke komerčnímu lovu. Na území obory se nachází lovecká chata Jiřího návrší, spojená se zámečkem již zmiňovanou Zámeckou alejí – 5 km dlouhou přímou cestou.

V průběhu prázdninových měsíců je během dne obora přístupná , takže jen doporučuji udělat si přes ni výlet na kole.

Oficiální domovské stránky obce naleznete ZDE