Ostrov – Jáchymov – Hadí hora – Křížová hora -Měděnec- Chomutov

Obdobný výlet se startem v Ostrově se již uskutečnil. Bylo to i s přespáním v Horní Blatné a poznávání té západní části směrem od Jáchymova Z Ostrova do Krušných hor .

Hned v Ostrově můžeme navštívit nově zrekonstruovaný zámek s rozlehlou zámeckou zahradou. Z Ostrova do Jáchymov vede již kompletní a kvalitní cyklostezka s celkem milosrdným stoupáním.

Jáchymov je znám historicky hlavně svou těžbou stříbra. V mincovně hrabat Šliků začala historie mince označované podle místa původu ,,Thaler“ – tolar, od jehož názvu je odvozen i dnešní dolar. V 16. století měl Jáchymov přes 18 000 obyvatel a stal se druhým nejlidnatějším městem v Čechách.

Byl to výlet ale i o výhledech. Krásným pokoukáním je pohled na Krušné hory z Klobouku. Výhled od Jáchymova po Klínovec. Odhalí se nám Šlikovka, důl Svornost či kostel Svatého Jáchyma. Můžeme zde zažít neopakovatelné zážitky, neboť jsme Blízko nebi…. aneb Na Klobouku.

Žlutá turistická vede z Kloubouku přes sporthotel Můstek. Z rozlehlých lučin nad Jáchymovem se náhle objevíme v hlubokých hvozdech krušnohorkých. Chvíli to bylo i o tlačení bicyklu, ale námaha se vám odmění horou, kterou na české straně Krušných hor nenajdete. Jedná se o Hadí horu s kamennými poli. Podle pověsti se jedná o sutiny zbořeného zámku. Ve skutečnosti je tato hora magmatického původu s nalezištěm zajímavých minerálů. Na německé straně najdeme obdobnou horu – Kahleberg nad Altenbrgem. A jako přidaná hodnota našeho úsilí jsou to výhledy z Hadí hory .

Občerstvení proběhlo v nejvýše položeném městečku ve střední Evropě – na Božím Daru u Sněhuláka i s venkovním sezením.

Která cesta mne naplňuje je z Klínovce traverzem přes sjezdovky s parádními výhledy.

Dalším výhledovým cílem byla jedna z dvaceti tisícovek Krušných hor – Křížová hora /1025 mnm/. Zajímavé je, že všechny tisícovky najdeme jen v západních Krušných horách. Je to taková menší, o malinko nižší sestřička vzdušnou čarou 1200 metrů vzdálené Meluzíny /1097 mnm/. Nabízí nám taktéž kruhové výhledy, včetně pohledů na Klínovec a Fichtelberg. Navíc není tak profláklá jak právě Meluzína.

Cesta na ní nevede, musíme sejít z červené na neznačenou trasu a poté asi 300 metrů přes muldy a smrčky doškobrtat k cíli. Prozíravě jsem si vytyčil styčný bod – vysoký buk, u kterého skryl kolo pod skromný smrček.

Netušil bych, že budu po návratu z vrcholu orosen a neznalý použít vůči sobě vlídného slova. Ke kontaktní bučině jsem dorazil, ale kolo nikde. Půl hodinky uběhlo, kdy jsem poznával, že tudy už jsem snad třikrát šlapal. A kolo nikde. Zkusil jsem ke stromu položit batoh a čekajíc v úkrytu jestli se nezjeví nějaký lumpík. Nezjevil.

Postupně propadající trudomyslnosti obracejíc oči v obzory, všiml si dalšího buku, téměř totožného o 50 metrů dále. Že by se krušnohorští bohové slitovali? Slitovali. Oddychl jsem si jako by z Meluzíny zafoukala pořádná meluzína.

S radostí polaskal kolečko, osedlal jak nejvzácnějšího plnokrevníka, vzal batoh a upaloval do deset kilometrů vzdáleného Měděnce na zaslouženou desítku.

Pak už jsou to jen příjemné rovinky s pohledy na Jelení horu a sjezdy okolo Křimovské přehrady do nejkrásnějšího údolí Krušných hor, tedy Bezručova, kde dokonce firma Auto Škoda natáčela svůj reklamný spot pro MS v hokeji 2016.