Tisovec

Tisovec, který leží přibližně 2,5 kilometru severně od Kraslic, má hornickou tradici. Území je částečně zalesněné a částečně zarostlé náletovými dřevinami. Na území roste řada rostlin, včetně druhů tolerantních k vysokému obsahu kovů v substrátu. Na opuštěných rudných haldách se hojně vyskytuje ještěrka živorodá, ve starých důlních dílech je potvrzený výskyt netopýra vodního. Nejideálnější je navštívit jej z Bublavy po modré NS Stopami horníků.

Přírodní památka Tisovec je unikátní, mimořádně rozsáhlé suché vřesoviště, které se vytvořilo na místě dřívější lidské činnosti. Kamenná moře jsou totiž vytvořená vysypáváním hlušiny v dobách, kdy v této lokalitě byly rudné doly.

Žijí tady vzácní vřesomilní bezobratlí a vyskytují se tu vzácné pozemní lišejníky, které potřebují právě horniny s vysokým obsahem kovů. Podobné prostředí na Kraslicku nenajdeme.
Podobná suchá vřesoviště jsou v okolí Kraslic ještě na Šibeničním vrchu a na Vysokém kameni, Tisovec je však jiný, tato lokalita totiž původně nevznikla přirozeně, ale lidskou činností.

Ukazuje, jak si příroda přizpůsobí člověkem vytvořenou krajinu. Díky dolování se na povrch dostaly horniny bohaté na kovy, které jsou jinak ukryté v nitru země.

Přírodní památka Tisovec je vyhlášená na území, které podléhá už ochraně podle legislativy Evropské unie. Jde o evropsky významnou lokalitu, součást Natury 2000.

Rudní revír v okolí osady Tisová pod svahy vrchu Tisovec patřil k významným historickým ložiskům těžby mědi v českých zemích. Stalo se ekonomickou základnou královského horního města Kraslice, jemuž v roce 1370 poskytl privilegia císař Karel IV. Nebohatší rudní polohy obsahovaly 1,0 až 1,8 % mědi. Hlavní rudou mědi byl chalkopyrit doprovázený rudou zinku sfaleritem a rudou olova galenitem. Chalkopyrit měl příměsi stříbra a zlata, vyrobený rudní koncentrát obsahoval až 200 ppm stříbra, které bylo získáváno v hutích jako vedlejší produkt. Okolo bývalých hutí v údolí Bublavského potoka se nacházejí haldy strusek po tavení rud. Dolování zažilo rozkvět v 15.–17. století, v období kdy Kraslice náležely Šlikům a Šumburkům. Od poloviny 17. století začalo dolování rud upadat. Nové bilanční zásoby rud byly objeveny geologickým průzkumem v roce 1950. V období 1960–1973 bylo vytěženo 561 tisíc tun rudy s průměrným obsahem 0,94 % mědi. Roku 1994 byla těžba ukončena. Od vrcholových partií vrchu Tisovec se až do údolí Bublavského potoka rozkládají četné haldy. Historické dobývání připomínají ústí starých štol, většinou propadlých a zavalených